tento obyvatel dálného východu žil u nás 11 let



Příběh tohoto ptáka začal po „sametové revoluci“.
Potkal jsem jednoho známého chovatele akvarijních rybek a ten mi sdělil, že u jeho kamaráda rovněž rybičkáře se nachází pták, kterého přivezli jeho přátelé z Ruska spolu s rybičkami a dali mu ho jako dárek. Ten rybičkář s ptáky neměl žádné zkušenosti a tak hledal někoho, kdo by se o něj uměl postarat. Navíc oba vůbec netušili, co to vlastně je. Byl jsem zvědavý a šel se tedy na ptáka podívat.
Ani já jsem tehdy nevěděl, co to je. Hádal jsem ho na nějaký druh hýla. Ptáka jsem přinesl domů a krmil jako jiné pěnkavovité ptáky. Zároveň jsem sháněl literaturu z které by bylo možné ptáka určit. Z jednoho anglického atlasu ptáků jsem zjistil, že se jedná o dlaska žlutozobého, žijícího pouze v okolí Vladivostoku.
Po čase jsem se s tím známým opět potkal a on mi prozradil, že má doma ještě jednoho a že mu různě pozpěvuje. Ten můj nic moc nepozpěvoval. Druhý pták byl, jak jsem zjistil, zbarvený stejně, pouze se mi zdálo, že má výraznější lesk peří.
Má manželka je senzibil a umí určovat pomocí zlatého prstýnku zavěšeného na niti pohlaví zvířat. Já se domníval, že je to samec, ale testování stále ukazovalo na samičku. Tak dostal jméno „Anča“. Po dvou letech, co byl u nás, začal ve voliéře v červenci stavět hnízdo a snesl 4 vejce. Protože byla neoplozená, vyfoukl jsem je a mám je dodnes schovaná. V té době již ten druhý pták u mého známého nebyl, věnoval jej nějakému jinému chovatelovi, který u něj nakupoval rybičky. Všude možně jsem inzeroval, že ho hledám, ale nikdo se mi neozval. Asi již ten druhý dlask nežil. S našimi dlasky se tento pták křížit nedal, protože se s nimi rozcházel v době toku o více než 3 měsíce.
A tak obýval voliéru s mými ptáky, byl velmi krotký, dělal nám radost a po 11 letech zemřel typickým způsobem pro pokročilý věk.

takhle vypadají snesená vajíčka po více než 15-ti letech

 
 

 
     

Admin